Nebezpečný odpad

Třídit odpad je sice záslužná, bohužel však ne zcela jednoduchá činnost. I ti, kteří to myslí dobře a v dobré víře smýšlejí i konají ekologicky, se často nevědomky dopouští chyb. Zdánlivé maličkosti, jako vhodit posmrkaný kapesník do papíru nebo kus molitanu do plastu, samozřejmě žádnou katastrofu nezpůsobí. Horší následky však může mít nesprávné nakládání s jiným typem odpadu – takovým, jemuž se odborně říká nebezpečný odpad.

Týká se každého z nás

Sousloví nebezpečný odpad může snadno vyvolat dojem, že se jedná o produkt pocházející z úzkého okruhu zdrojů, tudíž by se mohlo zdát, že drtivá většina domácností se mu vyhýbá obloukem. Všeobecně panuje názor, že běžný člověk do kontaktu s nebezpečným odpadem přijde jen velmi zřídka. Ale jistě už správně tušíte, že tak jednoduché to samozřejmě není. Důvod, proč o nebezpečném odpadu píšeme, je právě to: týká se skutečně každého z nás a ve skutečnosti s ním přicházíme do styku dnes a denně. Smažili jste si k obědu řízek? Absolvovali jste odběry krve? Vyměňovali jste tonery v tiskárně? Vymalovali jste si obývací pokoj? Ve všech těch situacích jste přišli do styku s nebezpečným odpadem.

Co to tedy je?

Pojďme si proto raději ještě jednou shrnout, co všechno se označuje jako nebezpečný odpad. Zjednodušeně řečeno do této kategorie spadají jakékoliv produkty obsahující látky s potenciálně nebezpečným vlivem na zdraví lidí či zvířat, případně životní prostředí. Tedy například látky jedovaté, vysoce hořlavé, dráždivé, infekční či výbušné. V praxi se jedná o chemikálie jako například barvy a laky či ředidla, potenciálně infekční zdravotnický materiál (například použité obvazy či injekční stříkačky), hnojiva a pesticidy, léčiva, lepidla a pryskyřice, použité oleje (jak na smažení, tak k technickému použití), náplně do tiskáren, veškeré předměty obsahující rtuť (teploměry či zářivky) a dále některé druhy vyřazené elektroniky (monitory, baterie a autobaterie, ledničky obsahující freony).
Uvedený seznam pochopitelně není kompletní, nicméně postačí pro představu, jak široké spektrum položek do něj spadá.

Nebuďte lhostejní, navštivte sběrný dvůr

Častým zdrojem nebezpečného odpadu jsou staré ekologické zátěže, které lze jen obtížně likvidovat (například kontaminovaná půda nebo skládka starého odpadu). Ještě donedávna byly v řadě výrobních procesů používány toxické materiály, které jsou dnes již zakázány, již se však stačily dostat do oběhu a v současné době kvůli tomu výrazně zatěžují životní prostředí. Řeč je například o nechvalně proslulých freonech v starších typech lednic, které prokazatelně způsobují díry v ozonové vrstvě. Navíc mohou mít takové chemické sloučeniny (například azbest, olovo nebo rtuť) značně negativní vliv na naše zdraví – některé působí karcinogenně, jiné vyvolávají vývojové vady plodu a podobně. I z toho důvodu je zcela pochopitelná snaha omezit množství nebezpečného odpadu na minimum. Přispět k tomu může každý z nás tím, že jej bude poctivě oddělovat a umisťovat na k tomu určená místa, třebaže to často představuje námahu navíc. Každý typ nebezpečného odpadu totiž patří jinam, například nepoužitelné léčivo lze vrátit do lékárny, starou lednici můžeme odvézt do sběrného dvora.

Jak se s nebezpečným odpadem nakládá?

Na rozdíl od toho komunálního nelze nebezpečný odpad zpracovávat standardním způsobem a při manipulaci s ním je potřeba dodržovat zvýšená bezpečnostní opatření. Hrozí totiž riziko, že by mohl ohrozit lidské zdraví nebo životní prostředí. Nebezpečný odpad není možné recyklovat, shromažďovat na skládkách, ale dokonce ani spalovat v běžných provozech. Likviduje se proto ve speciálních spalovnách určených právě pro tyto účely, případně je zpracováván soukromými subjekty. V České republice bylo v roce 2011 podle oficiálních statistik vyprodukováno 1,5 milionu tun nebezpečného odpadu. Alarmující je však hlavně jiné číslo: ekologicky zlikvidováno z něj bylo pouze 15%, zbytek naprosto zbytečně skončil v běžném komunálním odpadu, kam rozhodně nepatří. Důvodem je jednak neochota jej třídit, jednak neznalost. Když si uvědomíme, že vyhozením do klasických kontejnerů se nebezpečný odpad dostává „do dalšího kola“ a je mu umožněno nepříznivě působit na naše bezprostřední okolí, mělo by to pro nás být dostatečným důvodem začít s jeho tříděním.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.