Kompost představuje ideální řešení, jak naložit s bioodpadem z domácnosti i ze zahrady. Díky půdním pochodům a mikroorganismům se zbytky potravin i rostlin dokážou přetvořit na kvalitní hmotu, které nám v rámci pěstování prokáže velkou službu.
Když se řekne kompost, jistě se nám hned vybaví klasický „podomácku” vytvořený, tedy většinou v podobě nezakrytého prostoru vytyčeného dřevěnou ohrádkou. Dnes ale máme k dispozici i poněkud elegantnější alternativy - a jednou z nich je kompostér.
Nádoba plná výhod
Kompostér dokáže urychlit čas nutný k rozložení odpadu. Vytváří totiž ideální podmínky a prostředí a napodobuje biologický půdní proces, tzv. humifikaci. Výsledkem je organická hmota, která je vlastně tou nejúrodnější a už z podstaty prohnojenou zeminou. Navíc kompostér díky své podobě buďto dokonale splyne s okolím a nebude na zahrádce vyčnívat, nebo - pokud si vyberete variantu s výraznějšími prvky - vytvoří designovou ozdobu pozemku.
Co do kompostéru ano a co ne
Do kompostéru můžeme směřovat většinu “venkovního” organického odpadu - posekanou trávu, rostliny, listí, větve, kůru, peří nebo popel ze dřeva. Dále zde najde využití bioodpad z domácnosti, jako jsou zbytky kávy, staré pečivo, čajové pytlíky, skořápky, zbytky zeleniny a ovoce, ale také třeba použité papírové ubrousky nebo kapesníčky, chlupy a vlasy. Obloukem se mu ale vyhněte s kostmi nebo odřezky masa, zbytky tuků a olejů, rostlinami nebo větvemi, které byly napadeny škůdci a chorobami, exkrementy, uhelným a cigaretovým popelem nebo peckami z tropického ovoce.
Jak na správné kompostování
Kompostovatelný odpad dělíme na dle vlastností na zelený (posekaná tráva, spadané listí, ovoce a zelenina, káva, pečivo, skořápky apod.) a hnědý (dřevo, popel, piliny, papír). Každý v sobě obsahuje trochu něco jiného, zelený „materiál” má spoustu dusíku, hnědý je zase bohatý na množství uhlíku.
Ideální je hnědý odpad, který provzdušňuje a zajistí odvod přebytečné vody, směřovat do spodní části kompostéru a navršit ho zhruba na 10-15 cm. Na vrstvu hnědého odpadu by měla pak přijít poněkud menší vrstva zelených zbytků. Už po pár dnech se obsah začne zahřívat a začnou v něm pracovat mikroorganismy, to znamená, že bude “sesedat” a je nutné vrstvit na něj další materiál.
Doporučujeme obsah kompostu čas od času zalít vodou a také vrstvy mezi sebou promíchávat, například jednou za měsíc, aby se dostatečně provzdušnily. Není také od věci pro začátek přidat už zralý kompost nebo trochu hnoje. Pokud bioodpadu dopřejeme ty správné podmínky, kvalitního hnojiva a nové půdy se můžeme dočkat už za pár měsíců.